Vědecké Konference katedry historie

Studentská vědecká konference s názvem "Současnost a historie – vzdělávání v době pandemie" se konala v pátek 21. října 2022. Pořádala ji Katedra historie Fakulty pedagogické  Západočeské univerzity v Plzni a Středisko orální historie v Plzni. Samotná konference se uskutečnila ve Veleslavínově ulici č. p. 42, Plzeň, v místnosti VC 211. Sympozium bylo rozděleno do čtyř panelů. Každý z panelů obsahoval cca 4 příspěvky. Konference byla zahájena v 8:50 Gabrielou Fatkovou a Taťánou Součkovou. Každý z panelů byl zakončen diskusí k jednotlivým příspěvkům. Diskuse byla obohacující a velice rozmanitá, byly pokládány zajímavé otázky. Konference byla zakončena čtvrtým blokem studentskými příspěvky v 16 hodin. Jednacím jazykem celé konference byla čeština.

Moderátorkami jednotlivých panelů byly: dr. Taťána Součková z Katedry historických
vied a stredoeurópskychštúdií z Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave, dr. Gabriela Fatková z Katedry antropologie Filosofické fakulty ZČU a dr. Marie Fritzová z Katedry historie Pedagogické fakulty ZČU.

Po úvodních náležitostech spojených se zahájením konference, představení hostů i pořízení společné fotografie byl zahájen první panel moderovaný dr. Taťánou Součkovou. S prvním příspěvkem celé konference s názvem Důvody studijní neúspěšnosti na FF ZČU od roku 2020 vystoupila Gabriela Fatková, která jej prezentovala i za své nepřítomné kolegyně Terezu Šlehoferovou a Andreu Žižkovou. Jednalo se zároveň o souhrnné představení výsledků zkoumání samotného rektorátu ZČU i v rámci celé univerzity. Z hlediska množství respondentů se jednalo o jeden z největších prezentovaných výzkumů. Plynule a v obdobném duchu na toto vystoupení navázal druhý příspěvek od Jany Balvínové, zaměřený na analýzu příčin neúspěšnosti na vysokých školách. Oba zmíněné příspěvky v grafech i jiných vizualizacích prezentovaly množství dat získaných rozličnými způsoby a metodami. Třetí příspěvek Analýza distanční výuky na ZČU aneb Bakalářem z gauče.... Kateřiny Kubíkové pak zaměřil svou pozornost především do oblasti psychologie, závěrem zejména k tématu vnitřní a vnější motivace, což se zanedlouho poté stalo jedním z hlavních předmětů následné diskuse. Poslední příspěvek bloku od Pavly Králové byl přehrán z předem připraveného záznamu z důvodu nepřítomnosti prezentující, avšak nikterak kvalitativně touto skutečností neutrpěl. Diskuse přinesla mnoho zajímavých podnětů, názorů i hodnocení. Z důvodu nutnosti dodržení časového harmonogramu konference ale byla ve stanovený čas přerušena, navzdory její podnětnosti i horlivé aktivitě auditoria.

Dopoledne konference pokračovala druhým panelem, který se věnoval problematice hodnocení výsledků žáků a studentů z období pandemie. Tato sekce přinesla následující příspěvky. První přispěl Jan Bíba se svojí prezentací na téma Relevance zkušeností během pandemie COVID 19, kterou zpracoval metodou orální historie. Pro svůj příspěvek nevyužil jen pohled ze strany učitelek, ale i možnost vyzpovídat svoji dceru, která dochází na základní školu, a získal odpovědi, které výrazně obohatily výzkum. Druhý příspěvek mezi ostatními svým zaměřením lehce vyčníval. Jeho autorka Věra Jančová nás přenesla do prostředí věznic a seznámila nás se vzděláváním v době pandemie v těchto zařízeních. Blok uzavřeli svými dvěma příspěvky studenti pátého ročníku navazujícího magisterského studia. Zaměřili se na vysokoškolskou oblast. Nabídli nám vhled do problémů, se kterými se potýkali studenti závěrečných ročníků. Tereza Beránková, Anna Krauzová a Jiří Polívka provedli dotazníkové šetření, na základěněhož zjistili vliv pandemie na psaní kvalifikačních prací. Na toto téma navázaly studentky Jana Březinová a Kamila Jelínková, které doplnily předchozí příspěvek tím, jak probíhala příprava a následný průběh státních závěrečných zkoušek v pandemické době. Svůj výzkum podložily i statistickými údaji, které znázornily úspěšnost státních závěrečných zkoušek před pandemií i  po ní. Po krátké diskusi následovala přestávka na občerstvení.

Ve 13:00 odstartovaly třetí panel organizátorka celé konference dr. Marie Fritzová a
studentka FPE Vlasta Malá případovou studií, která vycházela z dlouhodobého výzkumu
soustředícího se na výhody a nevýhody distanční výuky z pohledu izraelských a českých
univerzitních studentů. S pomocí metody komparace dospěly k závěru, že čeští studenti tuto dobu vnímají více depresivně než studenti z izraelského prostředí. S tím souvisely i další příspěvky, které zkoumaly zhoršení psychického stavu studentů v době distanční výuky. Hlavním tématem se stala motivace, i tu zkoumaly následující příspěvky z několika úhlů pohledů. Studenti Štefan Němeček a Martin Polák zaměřili svou pozornost především na žáky na základních školách, zatímco Martina Turoňová představila tuto problematiku očima učitelů. Svou účastí poctil Západočeskou univerzitu v Plzni Martin Šimek z Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity v Praze. Do jeho projevu byly promítnuty značné pracovní zkušenosti. Na jeho otázku ztráty socializace mu pomohlo odpovědět široké spektrum studentů, se kterými přicházel do styku v době pandemie, ať už na akademické či umělecké půdě. Asi každý v době pandemie zažil pocit izolovanosti, a právě tomu se věnovala poslední část bloku. Student Jan Hostaš zjišťoval, jak pandemie dopadla na sociální cítění žáků na základních školách. Následující diskuze aktivně vtáhla všechny posluchače, přinesla tudíž řadu zajímavých postřehů.

Poslední panel byl odstartován v 15:00 příspěvkem Jana Dobrého a Filipa Jírového,
který byl zaměřený na distanční výuku na základních školách z pohledu rodičů. Porovnávali, jaký postoj k distanční výuce zaujímalo několik rodičů z různých společenských vrstev. Dalším prezentujícím byla Petra Koudelková, která se věnovala distanční výuce na základních školách z pohledu vyučujících. Poté konferenci svým příspěvkem uzavírala Simona Pacandová prezentací věnovanou distanční výuce z pohledu vysokoškolských studentů. Celá konference proběhla zcela bez komplikací. Všichni účinkující ke svým prezentacím přistoupili svědomitě, jednotlivé výstupy byly všechny bez výjimky zajímavé, zcela perfektně připravené a tematicky velmi pestré. Diváci se tak mohli dozvědět nejen teoretické studie a výzkumy pracovníků vysokých škol, ale také byla nabídnuta možnost poslechnout si pohled přímo studentů vysokých škol, ale také učitelů z praxe, kteří výzkum prováděli přímo na svých žácích. Díky vyspělým technologiím mohli online formou proběhnout i dvě prezentace účinkujících, kteří se z vážných důvodů nemohli dostavit. Celý den se nesl v duchu příjemné atmosféry, zajímavých podnětů k velmi bohaté diskuzi, a tak se dá celá konference hodnotit jako velmi zdařilá.

Součástí celoročních oslav sedmdesátého výročí založení Pedagogické fakulty v Plzni byla také vernisáž výstavy První dekáda: Počátky Pedagogické fakulty v Plzni v letech 1948–1958 a studentská vědecká konference 70 let vysokoškolského vzdělávání učitelů v Plzni. Obě akce proběhly dne 28. listopadu 2018, konference v aule budovy Veleslavínova 42 v Plzni, vernisáž výstavy pak ve vestibulu této budovy. Zde je ostatně výstava ke zhlédnutí až do 31. ledna 2019. Veškeré odborné podklady připravila katedra historie FPE ZČU pod vedením doc. PaedDr. Naděždy Morávkové, Ph.D. a PhDr. Karla Řeháčka, ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Plzni a katedrou výtvarné výchovy a kultury FPE ZČU, organizace obou počinů se zhostila rovněž katedra historie FPE ZČU. Kromě studentů a akademiků FPE byli milými hosty odborníci z plzeňských archivů, Západočeské galerie, památkového ústavu, Západočeského muzea, Krajského centra vzdělávání a Jazykové školy v Plzni, dalších pracovišť Západočeské univerzity, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze, Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové, Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, zahraniční hosté z Polska, Německa, Slovenska a Rakouska. Zahájení vernisáže se ujali nově zvolený primátor Plzně Mgr. Martin Baxa, děkan FPE ZČU v Plzni RNDr. Miroslav Randa, Ph.D. a prof. Akad. soch. Kurt Gebauer. Mezi vzácnými pamětníky, kteří vzpomínali na historii fakulty, byli mimo jiné prof. PhDr. Jan Kumpera, CSc., prof. PhDr. Viktor Viktora, CSc., doc. PhDr. Jaroslav Fiala, CSc., PhDr. Jindřich Jirásek, PaedDr. Ladislav Voldřich, Mgr. Petr Hubka či Ľubomír Smatana. Zajímavou doprovodnou akcí byl po celý den workshop iniciativy Otevřeno. Studenti připravili pro žáky ZŠ a SŠ zajímavé úkoly a soutěže, celá budova „Veleslavínky“ ožila hemžením dětí školou povinných. Spokojení žáci i jejich učitelé, kteří pak s úsměvem na tváři opouštěli prostory slavící fakulty, byli pořadatelům nejlepší odměnou. Iniciativa Otevřeno, konkrétně studenti Bc. a BcA. Petr Pánek, DiS, Bc. Dominic Jačka a Bc. Jitka Rosenbaumová, připravila rovněž fakultě milý filmový dárek – snímek Fakulta pedagogická napříč generacemi, jenž je ke zhlédnutí na Youtube.

„S potřebou vytvořit v Plzni možnost vysokoškolské přípravy pro učitelská povolání se setkáváme poměrně často už v období první republiky. Stávající plzeňské učitelské ústavy postačovaly sotva pro základní školství, střední školství si vyžadovalo odborníky s patřičným univerzitním vzděláním. V říjnu 1921 založila Československá obec učitelská v Praze soukromou dvouletou Školu vysokých studií pedagogických. Jejím iniciátorem a prvním děkanem byl Otakar Kádner. Měla pobočku v Brně a od roku 1937 do okupace také v Plzni.

Katedra historie Fakulty pedagogické a katedra historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni při příležitosti 400. výročí začátku třicetileté války, 370. výročí vestfálského míru a 400. výročí dobytí Plzně Mansfeldem uspořádala ve dnech 14. – 16. listopadu 2018 mezinárodní konferenci Mezinárodní konference Třicetiletá válka v Českých zemích: Doba. Události. Lidé. Kultura

Podrobnosti a program konference naleznete v textu, který lze číst a stahovat zde.

Ve dnech 12. – 13. 6. 2017 pořádala KHI FPE ZČU v Plzni konferenci Ženské téma ve výchově a vzdělávání. Téma je součástí dlouhodobého výzkumného zaměření katedry historie směrem k dějinám regionálního školství, vedeného na Fakultě pedagogické ZČU. Oba aspekty tématu jak gender dějiny, tak dějiny regionálního školství patří k předním soudobým badatelským trendům a v jejich rámci se již uskutečnilo na katedře v nedávné době několik úspěšných odborných konferencí a vyšlo několik monografií.

Studenti, pro které byla konference především plánována, započali první výzkumné kroky směrem k tématu konference v září 2016 v semináři dr. Morávkové. Nejúspěšnější z nich svůj výzkum rozšířili v LS 2016/2017 a následně prezentovali jeho výsledky před reprezentativním auditoriem – významnými odborníky v rámci tématu, a to nejen plzeňskými, jakými jsou např. PhDr. Karel Řeháček, PhDr. Dagmar Hudecová, Mgr. Petr Hubka či Mgr. Jiří Hlobil, ale i ze spřátelených univerzit v Opavě, Hradci Králové, Brně, zejména prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., prof. PhDr. Ondřej Felcman, CSc. Účast přijali také odborníci z univerzity v polské Vratislavi a univerzity v německém Bamberku, zejména Dr. Ryszard Gladkiewicz, předseda Česko-polské učené společnosti či Mgr. Jadwiga Dunaj. Konference tak nabyla mezinárodního charakteru a těšila se velkému zájmu studentů bakalářského i magisterského programu.  

Pro studenty představovala další užitečnou příležitost proniknout do praxe moderního vědeckého výzkumu a interpretace jeho výsledků, k čemuž se je snaží katedra vést. Studentské příspěvky střídaly mistrovské lekce odborníků a ukázaly, že studentský výzkum může být nejen nástrojem výchovy a edukace budoucích badatelů, ale také cenným prvovýzkumem a cestou k získávání významných pramenů. Z osobních pozůstalostí a pamětnických zdrojů vytěžili studenti velmi zajímavý materiál. Přínosem bylo i to, že se jednalo o téma, kde byla prezentována i problematika oborové didaktiky. Ta bývá zanedbávána na historickém vědeckém poli a katedra historie FPE ZČU je jedním z několika pracovišť (katedry historie či společenských věd pedagogických fakult v Praze, Ostravě, Olomouci, Brně a Ústí nad Labem), kde je hmatatelněji rozvíjena. Výstupem z konference bude monografie o problematice a dějinách ženského školství na přelomu 19 a 20. století, zejména na příkladu našeho regionu, jež bude k tisku připravena koncem roku 2017. Na úspěšnou konferenci by katedra v budoucnu ráda navázala další etapou výzkumu, totiž tématikou ženské problematiky v dějinách školství regionu v druhé polovině 20. století a plánovanou výstavou v rámci tématu.

Ve dnech 16. – 17. června 2016 pořádala katedra historie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni a její Středisko orální historie SOHI ve spolupráci s odbornou asociací Polsko-Czeskie Towarzystwo Naukowe studentskou vědeckou konferenci na téma Militarismus a branné prvky v socialistickém vyučování v době studené války. Konference představila výsledky více než ročního výzkumu studentů i akademických pracovníků katedry a střediska SOHI, ale též výzkum kolegů z univerzity ve Vratislavi a univerzity ve Varšavě. Díky účasti výboru asociace Polsko-Czeskie Towarzystwo Naukowe se studentským výstupům dostalo velmi erudovaného auditoria, z českého i polského akademického prostředí, nejen z řad vyučujících z českých i polských univerzit včetně Karlovy v Praze a Masarykovy v Brně, ale i z řad odborníků Akademie věd České republiky.  Jednání probíhalo na půdě Fakulty pedagogické ZČU, ve Veleslavínově ulici v Plzni. Dvoudenní program zahájil a rovněž zaštítil děkan pedagogické fakulty, pan RNDr. Miroslav Randa, Ph.D.

K nejzajímavějším vystoupením bezesporu patřily příspěvky prvního dne. PhDr. Karel Řeháček z KHI přednesl téma Válečný tělocvik a vojenská příprava mládeže v letech 1914-1918, jež celý výzkum začlenilo do širšího kontextu dějin vyučování dvacátého století v regionu. Pro studenty zde byla velmi inspirativní špičková erudice v práci s archivním pramenem, kterou rovněž dr. Řeháček jako pracovník Státního oblastního archivu v Plzni studentům dlouhodobě a trpělivě předává. Příspěvek dr. Lucyny Biały z vratislavské univerzity nazvaný Przysposobienie wojskowe podczas zabawy – na przykładzie działalności „Klubu Pancernych” představil dobové způsoby využívání televizního média v rámci ideové a branné přípravy ve vyučování a výchově mládeže v Polsku. Vzbudil živou diskusi zejména mezi starší, pamětnickou částí auditoria. Dr. Anna Jabłoński z téže univerzity navázala na téma příspěvkem Polskie podręczniki szkolne z zakresu przysposobienia obronnego w latach 1982-1989. Na závěr bohaté diskuse účastníci konstatovali, že problémy spojené se zařazováním sledovaného tématu do dobových učebnic byly v obou zemích velmi podobné, takřka totožné. Téma dále rozvíjela po přestávce didaktička katedry historie PaedDr. Helena Východská ve svém příspěvku Třídní boj v socialistických učebnicích dějepisu.

I ona se dočkala značného zájmu v diskusi a komparace učebnic českých a polských. Ze studentských příspěvků zde zdůrazníme zejména vystoupení čerstvých absolventek magisterského studia učitelství dějepisu na FPE ZČU Mgr. Kateřiny Šabatové a Mgr. Aleny Navrátilové. Prvně jmenovaná se zabývala rovněž tématikou učebnic - Militaristické prvky v textech českých učebnic matematiky, Mgr. Navrátilová pak branností coby vyučovacím předmětem Výuka branné výchovy v ČSSR. Auditorium ocenilo u těchto dvou příspěvků zejména rozsáhlost a pečlivost výzkumu, který zpracování tématu předcházel. Značné pozornosti v rámci diskuse se dostalo i příspěvku Brannost podle paragrafů PhDr. Miroslava Breitfeldera, Ph.D. z katedry historie FPE ZČU. Také on zasadil problematiku do kontextu širšího didaktického i odborného výzkumu katedry. Závěry konferenčního jednání a vybrané příspěvky budou publikovány a zprostředkují tak výstupy bádání další odborné veřejnosti.
Za zmínku stojí doplňkový program konference, zejména páteční exkurze do tzv. Atommuzea v Míšově. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 17. srpna 2013 a nachází se v někdejším vojenském prostoru Brdy. O jeho vznik několik let usilovala a nyní je provozuje skupina dobrovolných nadšenců sdružených v Nadaci Železné opony. V době studené války zde byly skladovány sovětské jaderné hlavice, které měly být připraveny k odpalu z nedaleké sovětské raketové základny v Rokycanech. Účastníci konference s provozovateli řešili zajímavé invence v oblasti didaktického potenciálu expozice a otázky vzájemné spolupráce.

Konference byla součástí širšího výzkumného programu katedry historie FPE ZČU, který se snaží přispět k problematice dějin vyučování a vývoje vyučovacích médií ve dvacátém století. Kromě práce s archivními materiály badatelé katedry využívají možnosti svého Střediska orální historie a aplikují metody práce s pamětníky. Ty jsou zejména pro mladší období zmíněného badatelského zájmu velmi efektivní.

Odborná historická konference k 70. výročí osvobození Československa, kterou pod záštitou ZČU v Plzni, Magistrátu města Plzně a Velvyslanectví Belgického království pořádala katedra historie Fakulty pedagogické Západočeské unierzity v Plzni dne 5. května 2015 v aule budovy ZČU v Plzni, Jungmannova 1, od 10:00 hod.

Program:

• 10:00 Key Note: Dave Warner, Kapitein-Commandant, Militair Repetitor Leerstoel Geschiedenis Royal Military Academy
• Pracovní tábory při Metal Werk I a Metal Werk II Holýšov, Lukáš Taitl (ZČU)
• Osvobození Plzně 6. 5. 1945 v zrcadle amerického tisku a tajných dokumentů ministerstva zahraničí, prof. PhDr. Jan Kumpera, CSc. (ZČU)
• Koncentrační a zajatecké tábory Holýšov 1944-1945, Mgr. Josef Hais (DD Holýšovska)
• Heinrich Lübke a Holýšov. Čtvrt století poté… PhDr. Karel Řeháček (SOA Plzeň)
• Vzpomínky na osvobození Plzně a příjezd spojeneckých vojsk, prof. PhDr. Tomáš Jílek, CSc. (ZČU)
• Češi v koncentračním táboře Flossenbürg, Jan März (ZČU)
• Holýšov - malé město s bohatou historií. Válečné dění v Holýšově a jeho vliv na současnost, Ondřej Švarc, Masarykovo gymnázium Plzeň
• Pracovní tábory na Plzeňsku. Bc. Kateřina Šabatová (ZČU)
• Konec války: pochody smrti, PhDr. Miroslav Breitfelder, Ph.D. (ZČU)
• Role a osudy polských oddílů působících za druhé světové války v Čechách, Mgr. Michal Louč, Univerzita Pardubice
• 14:00 Zdravice belgických veteránů 2. světové války, zdravice velvyslankyně Belgického království, zdravice děkanky FPE ZČU
• Diskuse, závěr

Katedra historie pořádala didaktickou konferenci s názvem POST ILLA VERBA, a to při příležitosti události č. 1 v letošním „historickém kalendáři“, totiž 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Konference byla určena především pro učitele dějepisu základních a středních škol v západních Čechách.

Naším hlavním cílem bylo zorganizovat zajímavý workshop didaktických nápadů pro vyučování dějepisu, vlastivědy a dalších spřátelených předmětů. Vítány byly jak ucelené konferenční příspěvky, tak prezentace zcela dílčích aktivit, které ve vyučování o Janu Husovi skutečně využíváte.

Termín konference: čtvrtek 5. března 2015.